700. výročí kostela sv. Jakuba (6) – Kostel sv. Jakuba Většího a P. Marie

Zánik kostela sv. Jakuba

Zabýváme-li se otázkou, co bylo příčinou zániku kostela sv. Jakuba, nenalézáme zatím žádná fakta, kromě krátkých zpráv z pozdější doby. Ve Vlastivědě moravské uvádí Ličman: „Farní kostel byl koncem XVII. stol. tak sešlý, že majitel panství Dominik Ondřej z Kounic pomýšlel na novostavbu a dostal k ní též povolení od biskupské konzistoře v Olomouci. Z neznámé příčiny nedošlo k tomu. Roku 1757 27. 6. farní kostel z části se sesul i byl uzavřen a zbořen.“ Podobně zaznamenává i G. Wolny, uvádí však jiný rok: „Roku 1754 se polovina kostela zřítila a zbytek musel být zbourán“. Stejný rok 1754 uvedl i děkan Schlosser v děkanské kronice v zápise z roku 1790. V kterém roce se tedy kostel zřítil, není jasné. Také lze předpokládat, že kníže Kounic využil této havárie ve svůj prospěch a k prosazení záměru zbourání kostela a tím uvolnění prostoru kolem zámku a následnému vybudování symetrické zahradní architektury. Tuto teorii potvrzuje další Ličmanova zmínka: „Roku 1770 dal kníže Václav Anton obecní věž zbořiti, že překážela nově založené zámecké zahradě.“ Jednalo se o věž v rohu prostranství kolem kostela. Tato věž v roce 1762 vyhořela a není známo, zda byla obnovena.

Půdorys kostela a renesančního zámku, 1710–1720.

Záhada sesutí kostela rozluštěna?

Pokud se podrobněji zabýváme situací kolem zřícení kostela, můžeme dojít k několika teoriím. Přesné datum 27. června poukazuje na skutečnost, že prvním podnětem k zániku kostela bylo zřejmě závažné narušení statiky. Gotický kostel byl postaven zhruba 6 metrů podél hradby bývalé komendy. Při první přestavbě komendy na renesanční zámek bylo třeba vyhloubit základy, což mohlo vést k vybudování opěrné zdi, která zabezpečovala základy severní stěny kostela. Na zachovaném plánu z let 1710-1720 to mohou naznačovat neobvyklé obrysy jižní strany půdorysu kostela. V té době byl do kostela vybudován příchod ze zámku spojovací chodbou a schodištěm. Panstvo tak přicházelo na bohoslužby do oratoře, která byla vystavěna přepažením boční lodi kostela na dvě patra. Renesanční přestavba komendy se tím dotkla také kostela. Další zásah do oblasti základů kostela byl v letech 1732–1752, spojený se stavbou jižního křídla zámku. Zde bylo třeba prohloubit val do 5 metrů a pokud ještě připočteme hloubení základů, dostáváme se k výkopu základové spáry až do 8 metrů pod povrchem. Na vzdálenost 6 metrů od kostela mohla být tato skutečnost příčinou sesutí zeminy a narušení základů. To se shoduje s poznámkou sesutí poloviny kostela, tedy severní boční lodi. Ještě došlo také ke zbourání přístupové chodby se schodištěm do kostela, neboť nynější barokní fasáda i dispozice místností nynějšího archivu nevykazují žádnou přístupovou chodbu. Kostel tím ztratil opěrný bod ve stěně zámku. Dokončení barokní přestavby zámku roku 1752 a následné zřícení severní stěny kostela roku 1754 nebo 1757, tedy několik let poté, podporují tuto myšlenku.

Řez kostelem, přístupovou chodbou a zámkem, 1710–1720.

Kam se poděl stavební materiál z kostela?

Stavba byla zbourána a odklizena brzy po zřícení. Václav Antonín Kounic nařizuje roku 1747 staviteli Petruzimu urychlení stavebního postupu a z odpovědi na dopis z Paříže v březnu 1752 vysvítá, že v té době byl již celý zámek vystavěn. Z toho lze vyvodit, že kámen ze zbouraného kostela již nebyl potřeba k přestavbám zámku, mohl být včetně kamenných opracovaných prvků použit na stavbu ohradní zdi zámecké zahrady, ponechán na místě jako suť k srovnání terénu nebo spíše odvezen či rozprodán jako cenný stavební materiál. Jisté je, že severní základy kostela byly odtěženy vybudováním valu kolem zámku. Zda zůstaly ostatní základy nebo dlažba kostela zachované, závisí na míře druhotného využití nebo prodeje kamenného materiálu. Ze záznamů o pohřbených duchovních a měšťanech v kostele mohou být v bývalé podlaze zachované náhrobky, nebo dokonce může být ponechaná hrobka v místě kněžiště. Podle plánu kostela a zámku by měla být úroveň původní podlahy kostela 80 cm pod úrovní terénu parku. Zda se zachovaly pozůstatky základů, zdiva nebo dlažby může zodpovědět až archeologický průzkum. Do té doby můžeme dát volnost naší fantazii, dokonce vzhledem k nákladnosti tohoto výzkumu nám nezbude nic jiného.

Z pramenů Ličman: Vlastivěda Moravská (1922) a Wolny: Kirchliche Topografie (1860) uspořádal P. Milan Vavro

Program římskokatolické farnosti

26. 3. Křížová cesta dětí v kostele v 17.15.
27. 4. Květná neděle, 9.00 a 18.00 mše s žehnáním ratolestí.
28. 4. Křížová cesta na Urbánek, 15.00 od sv. Jana.
29. – 4. 4. Zpovědní dny, 17.00–19.00 Slavkov, 16.30-17.00 pro děti.
30. 4. Zelený čtvrtek, 18.00 mše svatá na památku poslední večeře Páně, 19.00 společná adorace, soukromá adorace do 22.00.
31. 4. Velký pátek, 8.00–22.00 adorace v kapli, 15.00 velkopáteční obřady s uctíváním svatého kříže, 20.00 křížová cesta městem.
32. 4. Bílá sobota, 8.00–14.00 adorace v kapli.
33. 4. Vigilie Vzkříšení Páně, 20.30 žehnání ohně, vigilie, křest katechumenky, obnova křtu.
34. 4. Slavnost Zmrtvýchvstání Páně, 9.00 a 18.00 mše sv. s žehnáním pokrmů.
35. 4. Velikonoční pondělí, 7.30 mše sv.
36. 4. Velikonoční liturgie východního obřadu, Špitálka 15.00.

Informace: www.farnostslavkov.cz  www.facebook.com/farnostslavkov

Příspěvek do sbírky: farní účet Česká spořitelna 1561 2343 89 / 0800.

Kontakty: P. Milan Vavro 604 280 160, P. Stanislav Pacner 737 509 507,

slavkov@dieceze.cz