Divadelní představení Tři mušketýři v podání Per Vobis

Příběh o této slavné trojici, tedy vlastně čtveřici vám necháme, vážení čtenáři, k samostudiu. Místo toho vám prozradíme několik zajímavostí z nacvičování a z představení.

Když jsme minulý rok poprvé toto představení zkoušeli, teprve před generálkou padla věta: „Teď už chápu o čem to je!“. Letos, vlastně jako vždycky, jsme postupně přicházeli o herce. Začalo to třináct dní před představením. První náhrada se našla za dva dny, ale hned den na to, se omluvili další dva, z nichž jeden měl dvojroli. A následující den nám opět vypadla dvojrole. Ale nebyli bychom to my, kdybychom si s tím neporadili. Dva herci se tak nové role role naučili přes noc. Nechceme se vychvalovat, ale blýskli jsme se. Aspoň novými kordy. A dobře, že jsme je pořídili. V den vystoupení při posledním nácviku soubojů totiž došlo k přelomení dvou dětských kordů a jeden byl poškozen. S takovým elánem se mušketýři pouštěli do soubojů. Také královna z prvního představení se do role tak vžila, že její nadšení pro tanec znamenal prošoupaní střevíčků. Zato kardinál a druhá Constance byli rádi, když moc chodit nemuseli. Oba měli zatejpované kotníky. Cvičili jsme, až z nás pot stékal. A to doslova. Nacvičovali jsme na schodech z parku do zámku, kde pokaždé pražilo sluníčko.

Děkujeme všem, kteří nás přišli podpořit a případně se omluvit, pokud představení nebylo zrovna podle vašeho gusta. Doufáme, že po přečtení tohoto článku nám nějakou tu chybičku prominete.

Touto cestou také chceme poděkovat Ludmile Pilátové za výběr vstupného a velké díky patří i zvukaři Janu Matyášovi. Bez něj by to opravdu nešlo.

Skupina Per Vobis