Napsáno drama, prožito větší.

Jde o silný příběh mladé ženy, která se kvůli majetku musela provdat za staršího bohatého vdovce a opustit svou velkou lásku. Maryša je jedním z klenotů české divadelní tvorby a česká divadla ji uvádějí pravidelně. Patří také mezi nejpřekládanější česká dramata, nezřídka se objevuje i na zahraničních scénách.

         Příběh vychází volně z životních osudů Marie Horákové z Těšan, která jako dvacetiletá byla donucena provdat se za Felixe Turka, o patnáct let staršího vdovce se třemi dětmi. Ve skutečnosti manžela, oproti hře, neotrávila, ale naopak s ním prožila 39 let společného života a vychovala s ním tři další děti. Je pohřbena v Těšanech se svým manželem ve společném hrobě, na kterém je nápis: „Napsáno drama, prožito větší“.

         I když hra byla poprvé uvedena 9. května 1894 v Národním divadle v Praze, tedy před 130 lety, její poselství je silné i dnes. Na příběhu mladého děvčete přinuceného k sňatku kvůli majetku, což se v současnosti naštěstí již neděje, lze najít i jiná, aktuální témata: bezohlednost, lhostejnost, nenasytnost, sobectví, nepochopení, nátlak, manipulace, agrese, to vše a mnoho dalšího vede k problémům, které se dnes dotýkají každého z nás.

         Ale Maryša je i o lásce, sounáležitosti, o svobodě, pokoře, hrdosti a víře. O síle životních kořenů, dědictví našich předků i o údělu budoucích pokolení. A trochu také o humoru. A  jelikož Těšany nejsou daleko od nás, život, tradice, zvyky i nářečí jsou si velmi podobné, přenesli jsme inscenaci symbolicky do Slavkova, pod náš Urbánek, pod bývalé vinohrady a pod patronku Pannu Marii. Inscenaci doprovází několik písniček přímo ze Slavkovska, neboť lidová píseň, hudba a kultura vůbec otevírá naše duše a naše srdce.

Našim přáním je, aby slova v nadpisu mohla být doplněna:

Zahráno s vírou v naději, spravedlnost a lásku.

Společenský dům ve Slavkově u Brna

  Režisérka představení Irena Rozsypalová