Šibeniční a popravčí vrch v Křenovicích

Obec Křenovice vlastní hrdelní právo nikdy neměla, neboť spadala pod vrchnost ve Slavkově, má tato stezka přiblížit zájemcům historickou lokalitu, která se nachází v křenovickém katastru a v mapách je dodnes nazývána „Na spravedlnosti“. Konaly se zde veřejné popravy osob z celého slavkovského panství. Souzeni byli ve Slavkově, který hrdelní právo měl a exekucí se účastnili jistě lidé ze širokého slavkovského okolí, tedy i z Křenovic.

Stezka je věnována památce nevinných obětí, kterých mezi popravenými bylo jistě mnoho. Nešlo totiž vždy o těžké zločiny a vraždy, ale i o drobné krádeže z hladu nebo o pouhé nařčení například z čarodějnictví.

Musíme brát v úvahu, že mnoho nevinných obviněných se raději dobrovolně přiznalo, než aby snášelo utrpení při mučení, kterého se běžně používalo. A protože všichni popravení byli pohřbíváni na popravišti (žádný odsouzený nesměl být pohřben na vysvěcené půdě, tedy na hřbitově), je toto místo jedno velké pohřebiště. Zvláště, když vezmeme v potaz dlouhou dobu, po kterou tento vrch jako popraviště sloužil. Samozřejmě se zde nepopravovalo tak často, jako ve větších městech, ale doba, po kterou popravčí vrch sloužil svému účelu, dává tušit, kolik zde asi leží obětí.

Z následujícího výňatku je zřejmé, že se zde popravovalo více jak 500 let:

Marie Terezie, na popud svého osobního lékaře Josefa von Sonnenfelse (pocházel z Mikulova), roku 1776 zrušila používání útrpného práva na území celé Rakousko - uherské monarchie. Teprve Všeobecný zákoník o zločinech a trestech vydaný Josefem II. v roce 1787 se stal skutečným pokrokem v duchu osvícenského Josefinismu. Zachoval sice bití a vypalování cejchů, ale důležitým prvkem bylo, že trest již neměl mít charakter pomsty, ale měl sloužit k převýchově pachatele.

Zdroj: www.obec-krenovice.cz

Další informace a zdroj fotografií: www.popravcivrch.cz